Přírodní rozmanitost Vysočiny (2014-2017)

Nositelem projektu "Přírodní rozmanitost Vysočiny" je Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, ZO ČSOP Kněžice je partnerem v části týkající se zpracování regionálních seznamů pavouků, vybraných skupin brouků (rákosníčci, střevlíci, tesaříci) a vážek. Projekt probíhá od prosince 2014 do dubna 2016 a byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavní výstupy budou - regionální seznam druhů vybraných skupin pro území kraje Vysočina, přehled nejvýznamnějších lokalit pro dané skupiny a informační brožury o vybraných skupinách. Součástí projektu je také organizace 8. a 9. ročníku odborného semináře pořádaného ZO ČSOP Kněžice.


Přírodní rozmanitost Vysočiny v roce 2016

Největším úkolem odborných pracovníků byla v roce 2016 práce na projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny. Úkolem naší organizace v tomto projektu bylo shromáždit údaje o výskytu pavouků, vážek a vybraných skupin brouků (střevlíci, tesaříci, rákosníčci) na území Kraje Vysočina. V tomto roce probíhala celá řada terénních aktivit zaměřených na doplnění údajů k málo známým druhům nebo cílené průzkumu některých lokalit. Dále byl také zpracováván materiál shromážděný v předchozích letech, probíhala excerpce literárních údajů, rukopisů a databází.

Na základě předběžných výsledků bylo zjištěno na území Kraje Vysočina zhruba 600 druhů pavouků, 59 druhů vážek, 148 druhů tesaříků, 331 druhů střevlíků a 23 druhů rákosníčků. Získáno bylo téměř 20 000 záznamů o výskytu těchto skupin v rámci Kraje.

V údolí Jihlavy nalezen nenápadně žijící tesařík

V rámci aktuálního projektu "Přírodní rozmanitost Vysočiny" podpořeného grantem z Islandu, Norska a Lichtenštejnska nalezl entomolog ZO ČSOP Kněžice Václav Křivan v údolí Jihlavy vzácného brouka z borovic. Jde o kozlíčka sosnového (Monochamus galloprovincialis), který patří do čeledi tesaříkovití. Larvy tohoto druhu se vyvíjejí ve větvích a horních částech kmene odumírajících stromů. Larvy vytvářejí široké chodby pod tenkou kůrou, chodby jsou vyplněny silnými pilinami, které larva částečně vyhazuje otvorem v kůře. Ke kuklení se larva zavrtá do dřeva typickým oválným otvorem. Vývoj je převážně jednoletý. Kuklí se na jaře, imago opouští kukelní komůrku okrouhlým otvorem, který je často umístěn na protilehlé straně větve, než byl požer larvy. Imaga jsou ke spatření v červnu, v červenci a v srpnu v korunách vývratů, živých stromů, méně často na pokáceném dříví. Aktivní jsou v noci, někdy také přilétají na světlo. V ČR se nalézají v borových porostech celého území, ale pro skrytý způsob života uniká pozornosti.

Přírodní rozmanitost a ochrana přírody na Vysočině

Tradičně v lednu, letos ve dnech 29.-30.1.2015, jsme uspořádali odborný seminář pro všechny zájemce z řad jiných NNO, odborných institucí, státních organizací či krajských samospráv, ale i pro veřejnost na téma "Rozmanitost přírody a ochrana přírody na Vysočině". Tento ročník se konal ve spolupráci s pobočkou ČSO na Vysočině v rámci projektu "Přírodní rozmanitost Vysočiny" podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Akce se uskutečnila v prostorách Výukového střediska ČVUT v Telči. Hlavní témata setkání byla: novinky v poznání biodiverzity v oblasti Českomoravské vrchoviny a management přírodních biotopů, zkušenosti z praxe, teoretické poznatky a příklady. Podrobný program naleznete v příloze.

Vyrobilo Vergilio
tel. 564 034 582, 721 321 281