Naše lokality

Údolí Radonínského potoka (TR)

ZO ČSOP Kněžice se od roku 2013 snaží o obnovu rozsáhlého komplexu tradičních pastvin v okolí obce Radonín na Třebíčsku. Již několik let probíhá péče o lokalitu hořečku českého v PP Na Kopaninách na okraji obce. Snaha o obnovu historických pastvin v údolí Radonínského potoka byla zahájena na podzim roku 2012 prvními jednáními s vlastníky a zejména v roce 2013 se podařilo díky podpoře ČSOP z Programu na podporu vzniku a rozvoj pozemkových spolků dosáhnout pronájmu zhruba 10 ha pozemků. Jednání s vlastníky v lokalitě dále pokračují a cílem je obnovit pastvu, případně kosení na většině přírodně cenných ploch, které jsou dlouhodobě ponechány ladem. V roce 2013 byla zahájena na části ploch pastva a kosení ruderalizovaných ploch. Pro poznání hodnoty lokality a plánování zásahů na ní byl v roce 2014 proveden podrobný průzkum bezobratlých (brouci, denní motýli, pavouci).


K nejcennějším typům vegetace na lokalitě patří fragmenty podhorských smilkových trávníků bez jalovce. Jde o suchomilný typ smilkových trávníků. Jde o typické společenstvo mezí a podobných biotopů (suché pastviny, draha) tradiční krajiny v centrální části Vysočiny. V porostech dominují nízké acidofilní trávy (kostřava ovčí, smilka tuhá, dvouzubec poléhavý, psineček rozkladitý), ale jinak jde o květnatý trávník s převahou bylin v druhovém složení. Společenstva v lokalitě jsou druhově nasycená, chybí ale citlivé krátkověké byliny.


Ekologicky podobným biotopem jsou acidofilní trávníky mělkých půd. Na rozdíl od podhorských smilkových trávníků obsazuje extrémnější (vysychavější a teplejší) stanoviště na jižních svazích, na mělkých skeletovitých půdách, případně v okolí skalních výchozů. Prozrazuje se dominancí kostřav a hostí teplomilné druhy rostlin jako rozrazil jarní, mochnu jarní, krvavec menší (Sanguisorba minor) a další. Z hlediska rozšíření jde o mezní lokalitu směrem do vyšších poloh Vysočiny. Je to pastevní biotop, dnes ale zarůstá třtinou křovištní. Degradace souvisí s poklesem intenzity pastvy, chybí vypalování. Stanoviště v létě méně vysychá a dochází k mezofytizaci, což je zde na závadu. Biotop je na pokraji svých ekologických možností (vysoké srážky, nižší průměrná teplota) a proto je ohrožený zánikem při změně podmínek stanoviště.


Dalším biotopem jsou poháňkové pastviny prolíná velkou částí pastviny, protože to je typický biotop intenzivněji pasených míst. Vyskytuje se podle cestiček pastevních zvířat nebo plošně na často přepásaných místech a místech, která zvířata s oblibou vyhledávají. Vyznačuje se přítomností typicky pastevních druhů - např. poháňka hřebenitá, jílek vytrvalý, jetel plazivý, zde v kombinaci s druhy okolního podhorského smilkového trávníku.

Ruderální bylinná vegetace mimo sídla je zastoupena ostrůvkovitě, zejména podél skládky a v blízkosti obce. Zatím nedošlo k převládnutí vytrvalých druhů, takže v ploše bylo nalezeno asi 40 druhů nitrofilních rostlin, vč. vzácnějších archeofyt jako je merlík všedobr a kopřiva žahavka.


Pro dokreslení vegetačního obrazu je třeba se ještě zmínit o vysokých mezofilních křovinách. V minulosti zde byly křoviny výjimečné, nyní se vyskytují rozptýleně po celé ploše. Místy se již křoviny spojují do neprostupných porostů a z hlediska udržení přírodních hodnot je nejvyšší čas provést zásadní redukci. O nedlouhé historii křovin území hovoří také nevyvinutý bylinný podrost - nevyskytují se druhy typické pro vyvinuté křoviny. Druhové složení křovin není příliš bohaté, vyskytují se typické, lokálně běžné druhy: růže šípková, hloh jednosemenný, trnka obecná.


Zjištěné výsledky průzkumů vybraných skupin hmyzu a pavouků ukazují značnou pestrost území. Je to dáno zejména pestrou škálou biotopů od prameniš a mokřadů v nivě potoka až po zachovalé suché trávníky na výslunných svazích a skalních výchozech. Tradiční způsob hospodaření v podobě pastvy a kosení praktikovaný zde po staletí byl přerušen jen na poměrně krátkou dobu a další negativní vlivy jako např. eutrofizace z okolních pozemků se zde uplatňují jen minimálně. Část ploch pomalu zarůstá náletem dřevin. Obnova pastvy na co největších plochách spojená s redukcí dřevin a potlačováním nitrofilních druhů je zárukou rychlé obnovy kvalitních rostlinných společenstev s vysokou diverzitou hmyzu.


Vybrané druhy z Údolí Radonínského potoka:

Cymindis humeralis (Fourcroy, 1785) - střevlíček

Typický druh velmi suchých zachovalých trávníků, kamenitých mezí a pastvin. Lze ho považovat za významný indikační druh zachovalých pastvin a suchých luk na Vysočině.


Meloe proscarabaeus
(Linnaeus, 1758 (§III/EN) - majka obecná

Lokální druh suchým osluněných biotopů s narušeným půdním povrchem, kde se vyskytují kolonie samotářských včel, u kterých parazituje. V posledních letech se tento druh začíná na Vysočině objevovat častěji na různých typech biotopů. Zajímavý je návrat na suché pastviny, kde bývala majka obecná zcela běžným druhem před nástupem intenzivní chemizace v zemědělství.


V roce 2014 zařadila ZO ČSOP Kněžice tuto lokalitu do seznamu nejohroženějších stepních biotopů v péči pozemkových spolků a od března 2015 do dubna 2016 je péče o Údolí Radonínského potoka financována z projektu "Ochrana našich nejohroženějších biotopů - mokřadů a stepí - prostřednictvím pozemkových spolků" podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.


Péče byla zahájena v březnu 2015 odstraněním 0,5 ha křovin v nejzarostlejších partiích údolí, aby mohla být rozšířena pasená plocha. Na tento zásah navázala pastva ovcí, která probíhala následujících 8 měsíců na celkové ploše 8 ha. V období od dubna do listopadu byla plocha spásána postupně po dílčích segmentech, stádo bylo přeháněno dle požadované míry spasení ovčáckým psem v rámci údolí, stádo se muselo stěhovat pouze na druhý břeh Radonínského potoka. Pastva byla částečně ve stabilních ohradách a částečně oplůtková. Vzhledem ke stavu lokality byla pastva místy velmi intenzivní. V zimním období 2016 dochází k odstraňování zbývajícího 0,5ha křovin.


Fotogalerie

Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie Fotogalerie
Vyrobilo Vergilio
tel. 564 034 582, 721 321 281