Kde jsou denní motýli

11.5.2018

Kde jsou denní motýli

V poslední době se stále častěji při vycházkách nebo debatách o přírodě setkáváme s otázkou, kde jsou denní motýli? Proč nejsou na loukách a v zahradách vidět tolik jako dřív? Co se to v přírodě děje, že se jim nedaří? Nebo je to jen naše zdání?

Protože se sledováním denních motýlů na Vysočině zabýváme již víc než deset let, pokoušíme se na tyto otázky odpovědět. Denních motýlů v naší krajině skutečně ubývá. Protože se jedná o nápadné druhy hmyzu, které jsou třeba častým objektem fotografů či milovníků přírody, řada lidí si toho začíná všímat. Mnohé o příčinách jejich mizení již bylo řečeno a napsáno. Hlavním problémem je zřejmě změna hospodaření v krajině, především na loukách a pastvinách. Stále více se využívají moderní technologie, které umožňují sklízet louky rychle a efektivně, louky se obnovují, aby dávaly větší výnos hmoty a celé zemědělství směřuje k honbě za biomasou, spíš než k údržbě krajiny. Celoplošná seč v krátkém čase způsobuje jak likvidaci housenek, tak také nedostatek kvetoucích rostlin a tím i nektaru pro dospělce. Na obnovených loukách roste jen několik málo druhů rostlin, které sotva uspokojí i ty nejméně náročné druhy motýlů. Na to reagují zejména dříve běžné luční druhy, které nemají kde žít a jejich útočištěm se stávají příkopy nebo ladem ponechané plochy, kterých však rychle ubývá. Rozdíl mezi množstvím a druhovým složením motýlí fauny na přírodně cenných a zachovalých loukách a na běžně obhospodařovaných kulturních loukách je dramatický. Ukázat si to můžeme třeba na příkladu jedné z našich lokalit poblíž Štěměch. Na suché louce kosené mozaikovitě s ohledem na motýly a další hmyz napočítáme v těchto dnech při transektovém sčítání motýlů přes sto jedinců motýlů na zhruba 150 metrech. Na dvakrát delším úseku na kulturní louce, která bezprostředně navazuje a na první pohled se téměř neliší, najdeme jedince dva. Je však také pravdou, že některé druhy se dokáží v naší krajině šířit. Jedná se zejména o teplomilné druhy křovin a lesních okrajů. Příkladem může být otakárek ovocný, které během posledních dvou teplých let expandoval na Třebíčsko a Jihlavsko a setkáváme se s ním na místech, kde desítky let nebyl zastižen.