Jde o přírodní rezervaci, o kterou se stará Kraj Vysočina naším prostřednictvím.

Louka se skládá z několika částí. Rašelinná kupa – nejvzácnější mechy (jedna z nejbohatších populací  bažiníku kostrbatého na Vysočině) a rostlinami, okolo rašelinná louka s prstnatci májovými, bradáčkem vejčitým (nenápadná zelená orchidej, asi 10 exemplářů), přechází v porosty ostřic odchylných, které vytvářejí těžko sekatelné bulty.

Unikátní a krásný je přechod od prameniště do suché stráně. Prolíná se zde zachovalá mokrá louka se zachovalou suchou loukou (Stojím v prstnatcích a suchopýrech, udělám dva kroky a jsem v mateřídoušce.). Všechny okolní meze zarostly expanzivními rostlinami, jen tato část za potokem zůstala pěkná.

Přední část louky je prameništěm, kolem míst, kde pramen vyvěrá na povrch, vznikají právě rašelinné kupy. Jak se voda vytlačuje na povrch, tlačí před sebou vegetaci, která stále přirůstá, a tak vznikne rašelinná kupa. Někde jsou pouze prameny a okolo bahniště, která jsou velmi hluboká, min. 2 metry.

Některé prameny vytahují z podloží vodu, která je minerálně bohatá. Na povrchu pak v rašeliništích vznikají místa, která nejsou kyselá jako zbývající části, ale jsou naopak bohatá na minerální látky – bazická, a zde pak rostou jiné rostliny než v okolí. Např. suchopýr širolistý potřebuje tyto minerální půdy. V nejbližším okolí rašelinné kupy roste pouze suchopýr úzkolistý. Proto se zde vyskytují i vzácné mechy, které potřebují mokrá místa s nekyselou vodou – specialisté.

Dalším specialistou je hnědásek rozrazilový. Žije na kozlíku dvoudomém, který zase roste právě v prameništích. Motýli létají asi v polovině června, nakladou vajíčka na rostliny, vylíhnou se housenky, které žijí v hnízdečkách na rostlinách. Pak když se koncem léta vše poseče, řada z nich zahyne. Housenky jsou malinké, že se nedají najít, proto se seč řeší mozaikovitě s vynecháním míst s kozlíkem dvoudomým.

Dále můžeme na lokalitě spatřit: perleťovce kopřivového, perleťovce dvanáctitečného, modráska ušlechtilého, ohniváčka modrolemého.

Nejvzácnějším broukem, který právě žije v zamokřeném mechu, je malinký vodní brouk Eubria palustris, jehož larvy žijí v drobných pramenných tůňkách mezi mechy. Zajímavostí této lokality je také drobný potápník Hydroporus marginatus, který zde byl objeven poprvé pro území Moravy.

Z ptáků se zde pravidelně objevují: bramborníček hnědý, bekasina otavní, linduška luční. V trávě pobíhá ještěrka živorodá.

 PR Na podlesích byla poslední lokalitou na Vysočině, kde se vyskytoval rozchodník huňatý. Nežije na skalách jako ostatní rozchodníky ale na rašeliništích, kde je obnažená mokrá rašelinná půda. Ještě na konci 80. let zde byl hojný, v posledních letech vymřel na celé Vysočině a nyní se vyskytuje nejblíž na Šumavě.

Co se chystá Na podlesích – kácení velkých olší v nejzachovalejších místech, odstraňování bultů, rozšíření kosení o část za potokem, horší části se budou kosit 2x ročně a nejzachovalejší jádro mozaikovitě po odkvetení orchideí. Snad se nám podaří uchovat louku stejně pěknou nadále.